Blok
Fotky



Fotky:

ASIE: Zkratka
China: Lijiang
China: Shenzhen
Thailand: Nan
Thailand: Phuket
HK: Buddhas
LPC: Second Year
LPC: Ma On Shan
LPC: EE Dinner

Praha:

Listopad 2007
Září 2007

Hongkong:

Květen 2007
Duben 2007
Březen 2007
Únor 2007
Leden 2007
Prosinec 2006
Listopad 2006
Říjen 2006
Září 2006
Srpen 2006
Červen 2006
Květen 2006
Duben 2006
Březen 2006
Únor 2006
Leden 2006
Prosinec 2005
Listopad 2005
Říjen 2005
Září 2005


13. Stret s policii

aneb jak jsem zjistil, ze jsem kriminalnik

Utery, 27. zari 2005

Vite, proc je Hongkong tak bezpecny? Je to kvuli tomu, ze se tu netoleruje skoro nic. V pondeli jsme se setkali s policii. Nebylo to nastesti pri zadnem dalsim incidentu, byl to planovany informacni meeting pro prvaky.

Pan policajt vypadal velmi nekompromisne. Chvilku jsem premyslel nad tim, proc je tak exoticky, pak mi to doslo. Nebyl totiz Cinan. Vypadal jako takovy typicky, striktni a precizni nemecky urednik. Knir, upnuta kravata, brylky... Asi 5 minut po zacatku si nekdo dovolil prijit pozdeji. Byl to Alon z Izraele a Iskandar z Kazachstanu. Mozna, ze by si toho nikdo nevsim, ale oni si den predtim nabarvili hlavu jeden na jasnou zelenou a druhy na jasnou oranzovou, coz pana policajta, ktery pankace ocividne miloval, trosku prastilo do oci. Sal byl uplne plny, jedinne mista byli v prvni rade. Takze ti dva prosli suverene celym salem jako obrovsky semafor a za bourliveho potlesku se posadili pred prislusnika hongkongske policie. Trosku mu cukal knir, ale nepolozilo ho to.

Zacali jsme jak jinak nez u drog. Takze za uzivani nebo drzeni drog (nedeli se na lehke/tvrde) je maximalni pokuta 1 000 000 $, tedy asi 3 miliony korun. Tuhle pokutu muzete dostat i za pozivani alkoholu, pokud vam neni 18. Na to mi asi mesicni kapesne stacit nebude. No a za distribuci drog zaplatite zivot, tedy vlastne jen dozivotni pobyt v cinske veznici. Mozna to muze byt zajimava zkusenost, ale asi o tom budete tezko nekomu vypravet. Kradez - tedy pokud si vezmete cokoliv, co patri nekomu jinemu - pokuta 1 000 000$. Vsechny zbrane jsou samozrejme zakazane. Mezi zbrane se dale pocitaji vsechny druhy mecu a podobnych veci, vrhaci hvezdice, slzny plyn (!), velky nuz a samozrejme i kapesni nozik. Ano, je to tak, jsem dvojnasobny kriminalnik. V nasem pokoji mame celkem asi 6 svycaraku, takze jsme takove anarchisticke doupe. Na otazku, jak se tedy mame na ulici branit, odpovedel pan policajt velmi jednoduse, uplne salamounsky: "Od toho jsme tu my, abychom vas chranili. Hongkong je tak bezpecny, ze se chranit nepotrebujete". Snad ma pravdu.

A co je dale zakazane? Jednodussi by bylo rict, co je povolene. Ale treba rozdelavani ohnu je protipravni, ohnostroj si v Hongkongu taky legalne nekoupite. Za jizdu nacerno, odhazovani odpadku v hromadne doprave nebo plivani muzete dostat pokutu 5 000 $, tedy asi 15 000 korun. Jinak k te jizde nacerno - skoro kazdy LPC student si kupuje "consessionary ticket", ktera je jen pro deti a duchodce. V KCR (hongkongske nadzemni metro) ale nejsou revizori, pokud vas vsak chytne nejaky sekuritak, tak musite delat, ze jste predpokladali, ze to plati i pro studenty... 5 000 $ zatim nikdo neplatil. Jinak jen tak pro srovnani - tato pokuta je vysoka nejen pro lidi z chudych zemi jako jsem treba ja, za 5000$ si koupite v HK treba dva nove pocitace.

Doufam, ze Hongkongska policie nevypatra moje stranky, nikomu hlavne nerikejte o tom nozi. Jinak tedy az za mnou pojedete, tak jste srdecne vitani, ale davejte bacha na muze v uniforme, to je totiz jedinne nebezpeci, ktere vam v Hongkongu horzi.

12. "Rock Caffe" a tai fun

Nedele, 25. zari 2005

Patek odpoledne je krasny cas, protoze je pred vama cely vikend. Navic me cekala prvni schuzka nasi akce - horolezeni pro zacatecniky. Fajn. Sesli jsme se za telocvicnou u horolezecke steny. Po uvodni instruktazi jsme se pustili rovnou do praxe. Trochu me zaskocilo, ze hned prvni hodinu vylezli vsichni az nahoru. Co tady budeme delat zbyvajici cast roku? Vzdyt jsme uz dosahli vrcholu! Nastesti nas cekaji expedice do zive prirody a navic, i na te stene se mam co ucit.

Po skonceni horolezeni jsem se sel podivat do posilovny. Ano, vidim to i pres internet, jak se ted smejete, ale rozumejte, pro horolezeni jsou ruce dulezite. V posilovne ale zrovna zacinala prvni schuzka latin-dance, coz bylo v tu chvili zajimavejsi a tak jsem zustal. Fajn muzika...

Sobotu jsem si s Denciuem (East Timor) vyhradil na nakupy. Chtel jsem si totiz trochu vic zabydlet muj pokoj. Vyrazili jsme hned po snidani, takze ve dve odpoledne. Zasli jsme do tradicniho cinskeho velkoobchodu s nabytkem, pro anglicky mluvici je to znama "IKEA". Jako doma. Vybral jsem si krasny koberec a zaves... Pak jsem si koupil jeste velice levne a hezke tricka - to proto, ze samostatny zivot v Hongkongu me naucil, ze cervene tricko patri do tmaveho pradla. Cestou jsme jeste asi hodinu hledali smenarnu, ve ktere jsme byli predtim uz 3x. Vsechno tam vypada totiz uplne stejne, takze orientace je tam prakticky nemozna.

Vecer jsem se sel podivat na prvni letosni "Rock Caffe". Kosile, cerne bryle a satek na hlave ze me udelal skoro-rockera. Byla to vlastne takova humanitarni akce - prodavali se tam kolacky, jeden za 5$ (15 korun) a vytezek sel na charitu. A ta muzikai... Po skonceni jsem cestou do pokoje poridil unikatni obrazek velke stonozky nebo mnohonozky nebo neceho takoveho. Pry je to jedovate, takze se nezapomente podivat na odvaznou fotku.

Nedele rano byla zase ospala. Venku radil tai-fun, more rozbourene, dest, vitr... nastesti kostel zacina az ve 12, takze neni kam spechat. Na snidani jsem si vychutnal pomerancove palacinky. Cestou do kostela jsme opet sli kolem jedne budovy, ktera me uz pred tydnem sokovala. Jsou nani asi 4 cinske znaky a nad nima, v kruhu, hakovy kriz. Bylo mi jasne, ze je to velice stary symbol... ale prece jen. Nakonec mi muj spolubydlici prozradil, ze je to budhisticky symbol a od svastiky se lisi ve smeru "haku".

Takze to byla celkem uz ctvrta nedele v Honk Kongu. Zitra me ceka zase skola, uz to zacina byt i rutina. Nicmene pan ucitel v cinstine je stale vtipny, pokusim se tenhle tyden poridit kratke video. Aspon se dozvite, how to pronounce putunchua... Zdravim Cesko, mejte se fajn...

11. Hudebni recital a "stuff like that"

Ctvrtek, 22. zari 2005

Stredecni vecer byl velmi prijemny. Na nasi krestankse skupince jsem uvedl ve znamost prvni dve pisne, takze jsem si konecne "zahral na kytaru na mladezi" :) Dokonce uz jsem tam nebyl jedinny evropan, Africanu a HongKongu tam ale bylo porad nejvic... Prisel jsem do sveho pokoje kolem 11 vecer a rekl jsem si, ze "Music recital", kde mam taky ucinkovat, je az v patek, takze zitra muzu byt klidne nevyspaly, tedy si muzu povidat s novym spolubydlicim z Ciny, ktery si chtel procvicovat anglictinu. Bylo to velmi zajimave. Dozvedel jsem se, ze kvuli vysoke konkurenci (Cinanu je asi 1,2 miliardy...:) jsou Cinske skoly velmi ale velmi tezke. Normalni (tedy kazda, vladni) stredni skola zacina v 7:20 rano. Studenti si musi asi hodinu sami cist. Pak nasleduji nejake hodiny, poledni pauza, nejake dalsi hodiny, pak se zase musi ucit sami... posledni, desata hodina konci v 9 vecer. Domu prijdou kolem pul desate a maji asi tak 2 hodiny prace s ukoly. V pul dvanacte vetsinou nemaji moc silu na dalsi zabavu, takze jdou spat... a rano znova. Sest dni v tydnu. Mozna si rikate, ze nemaji zadny volny cas na kreativitu/akci/kamarady atd... to je pravda. Weyji mi na to rekl, ze ale maji dve hodiny tydne sportovni vyuky. Tak to jo... Cinske skolstvi. Kdyz jsem se o tuto novou vedomost delil s jednou druhackou u obeda, tak mi jen s usmevem odpovedela "Welcome to China". Thanks.

Rano jsem byl opravdu velmi unaveny, vic nez jindy. Bohuzel me ve skole cekal "full block", tedy vyuka az do obeda bez vetsi pauzy. "Welcome to China". No diktat v Cinstine na cislovky dopadl asi vselijak... ale nastesti to nebylo nic duleziteho. Trochu jsem byl prekvapen, kdyz jsem zjistil, ze hudebni recital se kona uz dnes. Fajn.

Po obede jsme meli prvni schuzku v ramci naseho servisu, tedy jakesi "verejne prospesne sluzby". Ja jsem si zvolil, tedy spis mi byla zvolena prace ve WWF Marine Centre. Nevim, co znamena zkratka WWF. Ale moje sluzba bude spocivat v tom, ze se naucim moc veci ohledne zivota v mori a pak budu jezdit se skolakama z Hongkongu na lodi se sklenenym dnem a budu je poucovat o tom, jak je pro nas morsky ekosystem dulezity. Super. Na prvni schuzce jsme meli rict, proc jsme si vybrali tento servis. Vsichni rikali neco o tom, jak si uvedomuji dulezitost more a jak maji radi ocean... no jo, pro me to byla ale az posledni volba, co mam rict, ze tu jsem zdonuceni? Nakonec to dopadlo dobre. Jen Levi, nas lektor, si ze me delal trochu legraci. Rikal, ze odbornik na zivot v Cinskem mori bude ve vnitrozemskem Cesku velmi uzitecny. Hm.

Hudebni recital byl nakonec moc prijemny. Prislo asi 30 lidi, z cehoz 20 bylo ucinkujicich. Akce probehla v "Principal's house", tedy v dome - obyvaku naseho pana reditele. Ono se rekne v obyvaku, ale clovek si tam pripada bud jako v muzeu nebo jako v koncertnim sale, moc pekne. Ale do domaci atmosfery nas treba vratil prichod reditelova synka ze skoly - uprostred jednoho vystoupeni vesel do dveri, aktovku hodil do kouta, pozdravil maminku a sel si psat ukoly. Co Cech, to muzikant, takze jsem musel/chtel vystupovat taky. Hral jsem co jineho nez Entertainera, melo to celkem uspech. Nicmene moc sebevedomy tu co se tyce kytary nejsem - kamarad Alan Bar z Izraele hraje na kytaru 2,5 roku a musim uznat, ze uz ted je lepsi. Ale to je fajn, rozumime si a aspon bude s kym hrat dua...

Tak takhle plyne cas na nasi skole. Pocasi je furt horke a vlhke jako na zacatku, cinsky jeste neumim ale delam pokroky, anglicky uz se obcas domluvim a jidlo je tu taky fajn. Jen vcera me trochu prekvapila podivna vec ve veceri. Vypadalo to jako mala chobotnice. Zeptal jsem se spoluzacky, co to je. Pry mala chobotnice. Super. Vsak to stejne chutna jako ceske houby... zdravim vsechny, diky za vzkazy, mej te se fajn...

10. Mid-autumn festival: 150 lidi / metr ctverecny

Pondeli, 19. zari 2005

Trochu podezrele se nam to zdalo uz u vecere. Krome vedoucich skupinek se na vylet do Victoria Parku ku prilezitosti mid-autumn festivalu nechystal ani jeden druhak. Pry ze uz to videli pred rokem. Copak to neni takovy zazitek, ze tam nejdou podruhe? Stoji mi za to teda tech 50$ ? Pry ze tam bude moc lidi. Vsak ale to je v Hongkongu vzdycky, ne?

Ne. Ne tak moc. Moc lidi bylo totiz uz v autobuse. Ale to bylo jeste fajn. Bylo nas akorat asi 40, takze jsme zabrali cele 2. patro hongongskeho doubledeckeru. Kdyz nekdo pristoupil a vysel si do naseho patra, byl mirne vyveden z miry, protoze se ocitl v prostredi, ktere znate z cest na skolni vyletu. Jenze tady byl jeste jeden cernoch, druhy eskymak, treti evropan a sem tam nekdo z Ciny. Kazdemu novemu spolupasazerovi jsme jeste neco zazpivali, takze mel opravdu mezinarodni zazitek. Cestou mi Smirity z Nepalu (pry muzu dojet na navstevu, i s kamosama, tak se teste) upletla na hlave cop, coz mozna rozpoznate na nejake fotce.

Vystoupili jsme tedy u Victoria Parku a hustota lidi ze zvysila nekolikanasobne. Ja nastesti prevysuji prumerneho cinana o 1.5 hlavy, ale ostatni z me skupinky meli pri sledovani predstaveni trochu potiz. Tak jsme se prochazeli mezi jednotlivymi podii, sledovali muzikanty a tanecnice (vsechno original komercni folklor) a ... a nic moc se nedelo.

Dragon dance, neboli "Draci tanec", to bylo to, na co se vsichni tesili. Spociva to v tom, ze obrovskeho draka dlouheho asi 100m podpira na tycich hodne tanecniku, pred drakem utika nekdo s navnadou a ostatni presne nasleduji trasu a vsechny pohyby draci hlavy. Je to fakt podivana. A tady bude jeste k tomu ohnivy drak!

Nebude. Kvuli spatnemu pocasi se drak prohnal ulici, kde jsme bezprizorne stali uz pred pul hodinou. Tak jsme se vratili do parku a tam jsme videli aspon konec. Pekne to tam aspon vonelo, protoze v kazdem metru toho draka bylo asi 100 zapalenych vonnych tycinek. Takze 100x100 da asi 10000, coz jde citit i v otevrenem prostoru... Cestou zpatky jsme se propletli strasnym davem a radi jsme se vratili domu, teda vlastne do skoly.

9. Jaky byl ten BOBIK...

Sobota, 17. zari 2005

Cesta na plaz byla kratka a jednoducha, jen v jednom miste se muselo prejit po kudu bambusu pres takovy kanalovity vybezek more. Trochu jsem zapochyboval, jestli jsem zvolil dobre, kdyz jsem si napsal jako aktivitu "horolezeni", protoze nebyt kamarada z Finska, uz bych byl v tom patoku. Hlavne jsem se ale zasmal predstave, jak asi bude vypadat cesta zpatky, az budou vsichni trosku "drunk".

Samotna party zas tak genialni nebyla. Zajimave to zacalo byt tehdy, kdyz pripity kamarad z Kazachstanu (Iskandar) zacal lit jednu vodku za druhou do kamarada z Hongkongu. Oni lide z Ciny nejsou zas tak zvykly pit (ostatne kdo je zvykly oproti Kazachstancum...) takze to nedopadlo moc dobre, kamarad z HK skoncil v nemocnici. Ale uz je v pohode. Stejne jsme ale museli BOB predcasne ukoncit... ja jsem sice nepil, ale kanal s bambusama jsem radsi prebrodil.

Vsichni ucitele a ostatni "staff" meli na starosti onu udalost, takze jsme si mohli delat co jsme chteli. Nevim, jestli to je vubec nelegalni, pry se to tak dela casto, kazdopadne jsme sli prespat pod sirakem. Byl to zajimavy pocit - ve velkomeste, mrakodrapy na jedne strane, zarostla hora na druhe strane... Dokonce byly videt i hvezdy - Sirius byl asi tak 20 stupnu nad obzorem, to v Cesku neni ani v zime.

Sobota byla takova ospala, protoze prselo a kazdy byl bud pryc nebo spal. Na college navic nesel internet. Ana z Ruska prisla s myslenkou, ze to je kvuli tomu, abysme nemohli psat o tom, co se stalo predeslou noc a tim ocernovat college. Rekl jsem ji, ze by to bylo jako v Rusku a ona pritakala, ze si tu ted pripada jako doma.

Dneska rano jsme se uz v pocetnejsi skupince vydali do kostela. Novy spolubydlici z Ciny nemel co delat, tak ze pujde s nami. Jestli uz byl nekdy v kostele? Ano, kdyz byl na vylete v Australii. Autobus nam samozrejme ujel, ale nastesti mel do kostela namireno i nas pan ucitel Matematiky (z Indie), tak aspon cast nasi skupinky nalozil.

Dneska odpoledne se pujdeme podivat na ten Mid-autumn festival, mel by tam byt nejaky tradicni cinsky folklor, takze se muzete tesit na fotky. Pro dnesek se loucim... zdravim vsechny Cechy.

8. Barbarskou cestinou o novem spolubydlicim

aneb "DOBRY DEN, CHCI SE STAT VEGETARIANEM."

Patek, 16. zari 2005

Dneska nebudu provokovat hacky ani carky a pustim se hned do vypravovani. Nebude to ale chronologicky, pardon. Cekali jsme to uz 10 dni, napjati, nazhaveni, plni ocekavani... vcera nam bylo oznameno, ze uz se to blizi... a dneska to prislo! Teda spis prijelo. Ze vnitrozemske Ciny (komunisticky stat nekde nasever od Hongkongu) se k nam nastehoval Weyyi. Predstavoval jsem si ho jako maleho cinanka, ktery prijede o 10 dni pozdej, tedy si bude pripadat ztraceny, dezorientovany... proste to bude nas maly "vejji". A ono ne. I cinan muze byt velky. Kdo neveri, podivejte se na peknou fotku. Myslim, ze bude fajn. Ale je tu jedno ale. Nebyl jsem uplne nadseny z toho, ze Cedar a Chrys se spolu muzou bavit rodilou anglictinou a ja jim rozumim malo. Ted se to ale zlepsilo! Chrys se bavi s Weyyim rodilou cinstinou!

Dneska jsem cekal v "generalni kancelari", potreboval jsem si vyridit nejake papiry. V tom tam vtrhl Cedar, pozdravil a v klidu, trochu zadychane rekl pani urednici "Dobry den, chci se stat vegetarianem." Trochu me tahle veta pobavila. Rekl jsem mu, ze proste musi prestat jist maso, v nicem jinem to nespociva. Pak jsem pochopil, ze neni blazen. Urednice vzala jakysi formular, napsala tam jeho jmeno atd..., razitko.. a Cedar se stal vegetarianem. Jak jednoduche...

Dneska vecer se chysta nejaka party. Je to takovy LPC folklor, rikame tomu BOB party, probiha to na plazi a je to celkem zive. My prvaci to dneska zajiem ale poprve. No tak ke me prisel vcera vecer Jack (UK), ze vybira penize na BOB. Na otazku kolik to stoji, odpovedel ze pokud budu pit alkohol, tak 30HKD a pokud ne, tak jenom 20. Protoze alkohol nepiju, tak jsem zaplatil 30 dolaru a uvidim, co se stane. Zdravim vsechny v cesku... diky za maily a tak...

7. Krásnou ceštinou o živote v komunite

Streda, 14. zárí 2005

Uf, tak je za mnou další nárocný den. Ale nestežuju si, mám se celkem fajn. Dneska jsem si z knihovny pujcil klávesnici, která tu po mém predchudci zustala nachystaná, s háckama a cárkama léta (léto) nepoužívaná... tak jsem se rozhodl, že preci nejsem žádný barbar a že nebudu svuj materský jazyk prznit, jako ostatní internetový lenoši. Presto všechno, gramatické chyby prosím omluvte, v tom mi klávesnice nepomuže.

Škola už beží celkem naplno. Už jsem mel všechny (sedm) predmety, takže už me neceká žádné seznamování a úvodní povídání, už se budu muset asi i ucit. Pomalu jsem za ty mesíce nicnedelání zapomnel, jak se to delá. A ješte k tomu v té anglictine... Mno predmety jako fyzika, matika, zemepis nebo svetová literatura pro vás asi moc zajímavé nejsou, takže se k tomu ani nebudu moc vyjadrovat. Co ale stojí za pozornost, je predmet "Mandarin ab Initio". Kdo neco ví o cíne, tak ví, o co jde. Kdo neví, tak mu poradím, Mandarin je vlastne "Putunghua". No proste je to cínština pro zacátecníky, dialekt Putunghua, který je ekvivalentní vládní verzi - Mandarínštine. Zatím jsme se porádne nic nenaucili, ale o to nejde. Za pozornost stojí náš pan ucitel. Jmenuje se Arthur, což je ale jeho anglické jméno. Je z Pekingu, typický cínan, anglicky mluví jako my ostatní cínsky (kecám) ... O svém príjmení a jménu dokázal mluvit asi 15 minut. Hodne se u toho smál, prišlo mu to z nejakého duvodu velmi vtipné. Jeho jméno v ceském prekladu zní takto: "Malá brambora, hodiny". Hodiny je samozrejme prijímení.

Odpoledne, tedy vecer jsme šli do mesta (=jeli do nejbližšího nákupního centra). Nekdo si potreboval vymenit peníze, já jsem chtel poslat nejaké dopisy .. Když jsme tedy zjistili, že banka a pošta jsou už hodinu zavrené, tak jsme dostali hlad. Mno veceri jsme už propásli, proc tedy nezkusti neco tradicne ... japonksého? Šli jsme do japonské restaurace, kde se delalo tradicní Sushi. Je to celkém fajná vec - rýže a na ní nejaká morská rybka, jak z akvária nebo tak, namocíte to do takové hnede tekutiny, abyste prerazili tu divnou chut ješte divnejší chutí a pak to strochou štestí sníte. Celkem chutné. V té restauraci byl velmi milý personál - když nekdo vešel, tak nekdo z nich zavolal "sajáááá" a všichni ostatní clenové opakovali "sajá sajáááááá" a celou restarací to burácelo...

Vecer jsem se šel podívat zase na krestanskou skupinku, tentokrát ale v lepší jazykové mutaci - tedy v anglictine. Bylo to moc príjemné prostredí asi 10 lidí. Skrze naši víru jsme si byli blíž, mohli jsme se navzájem sdílet a i presto, že jsme se nekterí videli snad poprvé, jsme se velmi rychle stali fajn kolektivem. A mimochodem - ani to jídlo tam nechybelo, sice tam nebyl banánový dezert, jako na cínské bohoslužbe, ale byli tam aspon sušenky a limonáda... fajn. Mno zrovna jsem si ríkal - to je fajn, že tu nejsou samí cínani, aspon se tu necítím tak výstrední ... no a podíval jsem se kolem sebe a co nevidím - 3 lidi z Hongkongu, 7 cernochu z Afriky a ... já. Fajn, šak nejsem xenofóbni, ne?

Díky moc, že jste se mnou porád v kontaktu skrze ctení a psaní na tehlech stránkách ... jsem rád, že císlícka na pocítadle nestagnují nebo neklesají. A kdyby vám nevyhovovala tahle ceština (ty hácky a cárky se možná promení v dolary a eura a další pocítacový marast), tak dejte vedet... zdravím všechny!e.

Ted vidim, ze s tema hackama a carkama to nebude tak super, tak se omlouvam a priste budu psat asi zase jako barbar. Hm.

6. Prvni den skoly aneb valka zacala

Pondeli 12. zari 2005

Tak je to tady. Budik uz nezvoni v 8:00, nebo v 10:00 jako v nedeli, ale v neskutecnych 6:45. Prvni hodina nam zacina jiz 7:30, jdeme na ni hladovy a pak je pulhodinka na snidani... jinak by nesnidal nikdo.

Na prvni den skoly jsme se vsichni docela tesili. Byl jsem hodne zvedavy na jednotlive predmety (Mandarin ab Initio - o cem to asi bude...?!) a zaroven jsem vedel, ze ted budeme muset zacit uz neco delat. Prvni vec, ktera me dneska pobavila, byl muj spoluzak Samson z Tanzanie, ktereho znate mozna z fotek na Sharp Peaku. Potkal jsem ho hned pred nasim blokem - byl cely obleceny do maskacu - kalhoty, tricko, vesta, klobouk, satek, boty... jako vojak. Zeptal jsem se ho, k cemu to ustrojeni. Odpovedel mi: "Tento den je pro nas vyznamny - zacina opravdovy boj, tedy studium. Prave militaristickym oblecenim chci vyjadrit, jak je to vazna vec." Fajn.

Prvni hodinu jsem mel fyziku. O, muj oblibeny predmet. Po uvodnim seznameni, prohlednuti vsech sesti tlustych knizek a obeznamenim s obsahem predmetu jsme se pustili do prace - hned jsme si napsali test z mechaniky, at vime, jak na tom jsme. Byli to zakladni veci, ale kdo ma vedet, ze "velocity" je to same jako "speed", kdyz tam na stridacku pouzivaji oba vyrazy...

A hura na snidani. Po ni jsem mel volny blok, takze s ostatnimi takovymi stastlivci jsme snidali primo kralovsky celou hodinu. V predmetu "svetova literatura" jsme se akorat predstavili a hlavne jsme si predstavili nase rodne materske jazyky. Cestinu se nikdo ucit nechtel. Ale furt lepsi cestina nez "non-academic" Tetun. Tim mluvi (pouze mluvi, psat nelze) lide ve Vychodnim Timoru.

Nasledujici hodina "Mandarin ab Initio" byla ale nejlepsi. Pan profesor externista je takovy mili, typicky cinanek. Umi totiz hlavne cinsky, anglictina neni jeho silna stranka. Ale v tom to bylo lepsi. Kdyz prisli vsichni do tridy, predstavil se a pak vykoktal "ja-ja nejprv mluvit cinsky, aby vsichni videl jak to je." A zacal mluvit cinsky. Cela trida byla trochu pobavena, ale tak to ma byt. Jeho jednoduche anglictine ale alespon rozumeli uplne vsichni, i ja. Zatim zdravim vsechny... mejte se.

5. "Volna" nedele, rano v kostele

Nedele 11. zari 2005

Vedel jsem, ze nekteri studenti pujdou do anglickeho kostela. Ale kdo? Podarilo se mi nakonec vypatrat Arthura (Sierra Leone), kteri jakozto spravny krestan chodi kazdy tyden do kostela Sv. Benedicta, ktery ma od 12h anglickou bohosluzbu. Fajn. Rano jsme malem nestihli autobus, ale po 45 minutach jsme dorazili do mestske casti Sha Tin, kde ten kostel nekde je. Najednou slysim "Hi, Ema!". Ono vas to v Hongkongu, 7 milionovem meste po jednom tydnu trochu prekvapi. Byl muj kamarad Benedict (mistni, HK), ktery byl s rodici v kostele svateho Benedicta (po kom se to asi jmenuje...) na ciske msi, ktera prave skoncila. Pozdravili jsme se tedy s jeho maminkou ("hai" je nastesti pozdrav jak v anglictine, tak v cantoneese) a sli jsme do vnitr, do kostela.

Kostel to byl opravdu veliky. Budova to byla nova, integrovana do okolnich bloku domu. Sedelo tam uz nekolik set lidi, knez a jeho parta se pripravovali na 2. kolo... v tom prisla pred bocni mikrofon mlada slecna, vypadala jako letuska a hlasem jako maji letusky rekla "Prosim, vypnete sve mobilni telefony a nepouzivejte pagery v prubehu mse, posadte se". Jeste mohla rict, abysme se pripasovali.

Bohosluzba to byla fajna, i kdyz hodne jina, nez co byvaji v cesku. Nebyl to katolicky kostel, ani protestantsky, proste nejaky krestansky. Ze vseho neco. Projektrem promitali na zed texty pisnicek (jak u tech cinanu), sbor predzpevoval, nekdo tam hral na kutaru, proste vesele. Kazani bylo celkem srozumitelne, protoze pan farar nebyl native speaker ani cinan. Mluvil na tema odpousteni (ten pribeh z Bible, kde pan odpusti sluzebniku velky dluh a ten pak neodpusti svemu dluznikovi mensi dluh...). Zrovna kdyz jsem si rikal, jak by se v takovem poctu dala zvladnout Vecere Pane, prinesli kalich a oplatky. Super. Lide v dlouhych radach cekali a chodili si dopredu, kde si namocili oplatku do vina a zdlouhave to nebylo. V tu chvili jsem se citil opravdu propojen s krestanam po celem svete. Uvedomil jsem si, ze za 7 hodin budou moji blizci doma delat to same. Bohosluzba tedy byla dost dobra.

Po skonceni jsme v predsali potkali dalsi spolustudenty - Denceiu a jeho druhacku z Vychodniho Timoru a jeste jednu divku z HK. Cestou zpatky jsme se stavili do IKEI pro nejake veci do pokoju, pak jeste pro neco a pro neco... a v sest jsme byli zpatky na college jako na koni. Po veceri jsem sel otestovat novy praci prasek, protoze uz jsem nemel zadne ciste tricko. Ted se pujdu podivat, jak to dopadlo (doschlo)... zdravim vas, diky za vzkazy!

4. International evening - poznavani kultur

Sobota 10. zari 2005

O "mezinarodnim veceru" jsme slyseli hodne dopredu. Asi tyden. Pry si na sebe mame vzit narodni kroje (a do pytle!) a pry to bude fajn. Fajn. Stejne jako ostatni lide, kteri kroj nemeli (vetsina ale mela) jsem se oblekl alespon slusne, tedy bila kosile, kalhoty jak ma byt, ceskou vlajku s sebou a jdeme na to. Dopredu jsem vedel, ze tam bude nejake extra jidlo, a to je co rict, protoze i ve vsedni dny nam v "kantyne" vari uplne skvele (clovek kombinuje cinskou a evropskou stravu... supr). Ale International evening, to je neco jineho. Byly tam tri dlouhe pulty, ua kazdeho par lidi, vsichni jine narodnosti a meli tam uvarene sve narodni jidlo. Parada. Takze si clovek vezme prvni talir, nalozi si na nej japonske Sushi, nemeckou ustrici (sneka jsem jeste nikdy nejed!), turecke nebo jake Tyramisu, recky salat plny oliv, americke hranolky a pak uz se tam nic nevejde. Sedl jsem si k jednomu stolu, ostatni tam meli pred sebou taky tuto mezinarodni smes a zacal jsem jist. Super. Jenom to clovek nesmi zamichat. Byl jsem hodne zvedavy na toho sneka. On byl totiz z more, takovy ten placaty, mel jeste tykadla a vsechno co k tomu patri, div ze nelezl ven z talire. Trochu jsem primhouril oci, zopakoval si, ze to neni jedovate a dal jsem si to do pusy. Chutnalo to trochu jako houby a nebo tak, celkem fajn. Zajedl jsem to tedy dalsimi jidli, ktere jsem uz znal a sel jsem si pro dalsi chod...

Sal (kantyna) byl pekne vyzdobeny. Vsak se kouknete na fotky. Na kazdem okne byla nejaka vlajka, celkem asi 40, takze ne vsechny :). Usporadani bylo ciste nahodne. Libila se mi tam ta symbolika - tak, jako vedle sebe muze klidne viset vlajka Izraele, Palestiny, Evropske Unie, Ruska a Ammeriky... a tak jako vedle sebe muzou dva roky zit "zastupci" techto statu, proc by tak nemohly zit i ty narody...? DObre dobre, je to moc velke zjednoduseni, ale neco na tom bude.

Po veceri nastalo zurive foceni. Kazdy se chtel vyfotit s kazdym, kazdy mel svuj fotak, pozy pred svou vlajkou, skupinka, jeste vetsi skupinka, memory card is full. Ale fotky s lidma v narodnim kroji stoji za shlednuti.

International evening ale jeste nezacal. Druhaci meli pripraveny program - celkem vtipny. Jeho kostra spocivala v tom, ze v letistni hale se spolu vzdycky sesli urcite narodnosti, pak byl jejich let odlozen, oni se pohadali... nakonec nekoho napadlo, ze by si mohli zatancovat... no a timto narodnim tancem to vyvrcholilo. Nebylo to tak strohe, jen se mi to nechce cele vypisovat. Konecne jsem ale slysel povestny "cinsky HIP HOP". Celkem mazec, snad to tu bude nekdy ke stazeni.

Pri nasledujici party jsem sel splnit svuj slib - navstivil jsem placek za jidelnou a prisedl jsem si ke kurakum. Nabidl jsem i ostatnim kultovni ruske (/ukrajinske?) cigarety, trochu se divili, kde to ma filtr (nemaji)... a spolu s Mikusem z Litvy a Anou z Rakouska (geograficky muj nejblizsi clovek zde) jsem v Hongkongu vykouril cigeretu znacky "FATRA". Timto zdravim Honzu. A jinak se nebojte, kourit jsem nezacal...

3. Cinska bohosluzba

Patek 9. zari 2005

Malem bych zapomel napsat vam o dulezitem zazitku. Uz prvni den jsem potkal jednu divku (mistni, z Hong Kongu, ostatne jako polovina mych spoluzaku) a nejak dosla rec na krestanstvi. Hned mi nadsene povidala, ze tu jsou 2 skupinky, jdna cinska (vlastne "cantoneese") a druha anglicka. Tak jsem se samozrejme tesil a rekl ji, ze prijdu, klidne i na cinskou, hlavne ze krestanskou (ono kdyz je to cinsky tak mozna ani nepoznate taoismus od krestanstvi, to jen tak). Jednoho dne (Utery) mi jenom rychle rekla, ze skupinka bude za chvilku, ze muzu prijit... a vsichni Hong Kong People nekam spechali. Sel jsem tedy se svymi cinskymi spoluzaky. Kdyz jsem prisel do "Spiritual Centre", tak jsem tam byl ja a padesat lidi z HK. On si clovek pripada trochu jako exot, kdyz vsichni kolem nej maji kratke vlasy, tmavsi plet, uzke oci a mluvi jen cantoneese. Fajn.

Uz cestou mi to nekteri rekli, ale po prichodu prisli dalsi. "Ahoj, to je hezke ze jsi prisel, ale tahle bohosluzba je v cantoneese, anglicka je az ve stredu." Takhle mi to jeden po druhem reklo 50 lidi. Trpelive jsem odpovidal, ze to vim, ale ze jsem nadseny krestan a zajimalo me, jak vypada cinska bohosluzba, tak jestli tady muzu zustat... mohl jsem zustat, a ta smrst opravdu stala za to.

Organizovanost. Tak by sla nejspis popsat ta skupinka. Vedeni zajistovalo asi 5 holek a par kluku. Kazda minuta - a vterina byla vyplnena. Zacalo to motlitbou - tu mela jedna HK ucitelka - supervisor skupinky. Byla silene rychla - a cinska, takze jsem rozumel jen kus posledni vety "... a thank you also for the oversea student ...". Asi mluvi o me, co? Po modlitbe nasledovaly pisne. Byly samozrejme peclive vybrany predem a jejich prednes byl take zorganizovany - jeden tipek sedel u notebooku a zajistoval, aby na dataprojektoru byla promitnuta zrovna aktualni sloka, dalsi kamarad hral na kyeboard a 5 vedoucich holek vedlo zpev - sladka melodie s cinskym, mekkym a sladkym textem se rozlehala mistnosti plnou cinanu... krasa. A ted budou GAMES! Princip hry jsem pochytil jen trochu, spocivalo to v tom, ze jsme si vyznavali lasku a pointa byla takova, ze mame milovat svve blizni i ve vsednim zivote. Fajn. A nasleduji pisne... A ted svedectvi. Bohuzel zase "cantoneese". Ale kamarad z HK mi to tlumocil, a kamaradka z HK mi to tlumocila taky do druheho ucha, takze jsem nerozumel ani te anglictine, ale bylo to sympaticke. A motlitba... zase bleskova... a pisne... Ok, tak je 10 hodin, konec, dekuju ze jste prisli...

Skupinka byla nesmirne ziva. Hekticka, ale lidi to zili naplno. I kdyz jsem rozumel jen necemu (diky tlumocnikum), tak tam podle me byla citit nejaka Bozi pritomnost. A nejuzasnejsi podle me bylo, ze prislo 60% (!!!) spoluzaku z Ciny. Pry je to kvuli tomu, ze vetsina je z katolickych skol. Nekteri taky prisli jen ze zvedavosti. Ale stejne...

Po skupince byla jeste "party" u bazenu (porad jen lidi z HK a ja). Citil jsem se tam trochu jiny, ale stejne jsem vyuzil prilezitosti a ochutnal jejich obcerstveni - napoj z Manga jsem radsi nedopil. Ale bananovy dezert byl delikatesa. Fakt. Doufam, ze anglicka skupinka bude taky takhle ziva a ze tam bude hlavne ten bananovy dezert.

2. Co delam v Hong Kongu

Patek 9. zari 2005

Orientation week je opravdu nabity. Mame program od rana do vecera, kdyz je nahodou kousek volna, tak clovek ma stejne co delat - psat emaily a podobne... To horko, ktere jsem popisoval, prekvapive nebylo jenom na chvili, ono to trva furt. Uz si skoro zvykam. No tak jak to se mnou vypada - na pokoji jsem ubytovany s Chrysem z Hong Kongu/ Kanady (druhak) a Cedarem z USA (muj spoluzak). Jsou celkem fajn...az na to, ze jsou oba "native speakers" - rodily mluvci anglictiny. Ono je to tezke, kdyz Cedar rekne neco jako "wesmajki", kdo rozumi tomu, ze je to "Where is my kye?". Chrys jo. Ach jo. Ale nas pokoj je super - na vyhled z mojeho pokoje se muzete podivat ve fotogalerii.

Ve stredu jsme jeli kempovat. Bylo to opravdu zajimave - videl jsem konecne kus krasne Hongkongske prirody. Prvni den odpoledne jsme se koupali v mori - bylo teple jako ten vzduch. Zadne osvezeni. Ale reknu vam, je to fajne. Vecer jsme opekali neco jako parky, ono je to vyrabene seriove v milionech kusu, takze to klidne mohl byt i ten tradicni cinsky pes. Chutnalo to ale jako normalni cesky kun. "Kempovani" - to je trochu silne slovo. Bydleli jsme v budove, ktera mela ke stanu hodne daleko a ty praky jsme taky delali na cihlovem ohnisti, na kupovanem uhli na kovovych vidlickach... proste divocina jak ma byt. Druhy den se mi ale libil hodne - sli jsme na vylet. Nas cil byl sharp peak ktery se jmenoval Sharp Peak. Jak originalni nazev, to je jedno, hlavne ze od tamtud pujde videt Mainland China (vnitrozemska Cina). Ve vlhkem tropickem podnebi moc nezalezelo na tom, ze jsme si privstali a vyrazili uz v 6:30, bylo vedro stejne. Na 500 nn vysoky peak jsme se vydrapali asi za 1,5 hodiny, byl opravdu hodne prikry, fajn. A ten vyhled ze zhora ... mlha, mlha a obcas i mlha. Co uz. Ale stalo to za to. Fotku najdete v sekci fotky.

Vecer byl naplanovany opravdu cool program - Light show. Autobusem jsme se dostali na mensi kopec v HK a tam jsme vyjeli na strechu nejakeho hotelu. Naskytl se nam tentokrat bezmlzny vyhled na nocni Hong Kong. Celkem fajn... ale hory jsou lepsi:) Potom jsme jeli do Victoria Harbouru (to je ten velky pristav) a tam jsme se svezli trajektem a videli to vsechno jeste ze spoda. Taky se to dalo vydrzet...

Dneska rano jsme si jeli vyrizovat HK Identity Card. To byste se divili, co vedi cinsti urednici o Cesku. Pani u okynka byla mila, a aby zakaznikum zprijemnila cekani na overeni ruznych udaju a tak, tak si s nima povidala. Zeptala se, cim je slavna ceska republika. Nez jsem stacil neco vymyslet, rozpovidala se o ceskem skle, jak je slavne a ze ho ma doma a na podlozce od mysi a ja nevim co jeste. Vedela toho o "Ceskoslovensku" opravdu dost.

Moje poledni pauza se pomalu chyli zase ke konci, tak budu mit asi nejaky program. Diky za vzkazy a maily... tesim se na vas. Ema

1. Moje cesta za ocean

Sobota 4. zari 2005

Jak asi nekteri vite, v sobotu jsem se vydal na vylet. Vyletel jsem 7.45 z Ruzyne smer Londyn, ale nebudu predbihat. Cestou na letsite jsem nebyl vubec nervozni. Vlastne jsem byl mozna nervozni z toho, ze nejsem nervozni. Proste klid. Pri louceni s rodici jsem si zacal uvedomovat, ze teda fakt asi poletim. Ale ted neni cas na hrouceni, ne? Vyrazil jsem tedy vstric te vyzve, nebo spis letistni kontrole. Kontrolorovi se v mem batohu neco nezdalo. Copak jsem necetl ten clanek o tom, ze na letisti zabavuji malym detem plastove nuzky pro panenky? Cetl, ale stejne jsem si vzal do batuzku vsechny psaci potreby. Nemel jsem zrovna bojovou naladu, tak jsem se onlouval "... ano, pardom, ja zapomel, vzal jsem si kruzitko... no a nuzky taky, to tu asi budu muset nechat, ze?" Pan profesionalni kontrolor mile odpovedel "Ano, jen ty nuzky, pardon." CO?! V tu chvili sjem se zacal bat o moji bezpecnost. Oni pusti do letadla cloveka s kruzitkem. Pry je kruzitko "draha rysovaci potreba". Za to nuzkama bych mohl ten boeing shodit. Hm.

V Londyne jsem mel chvilku na prestup. Vlastne 9 hodin. Fajn. Nejdriv jsem sel prozkoumat, jak to vypada kolem Heathrow. Asi po 20 minutach jsem se z podzemniho parkoviste dostal konecne ven. Ven na pozemni parkoviste. Protoze je Heathrow tuze velke, vykaslal jsem se na to. Pri poslouchani mp3 od Waska a Paji (reknu vam, ta muzika me dojimala, fakt, bez iluze) mi tech devet hodin uteklo jako devet minut, vterin...

U odletu jsem byl o hodinu driv. Cekalo tam asi 5 lidi. Rikam si, to bude prijemny komorni let, sak kdo by taky donrovolne letal do Hongkongu, ne? Po pul hodine prislo zbylych 450 spolucestujicich. Zacatek letu byl nadherny - severni pobrezi Nemecka pri zapadu Slunce bylo fajn, uvidite fotky v sekci fotky. Sedela vedle me pani/slecna z Ciny - porad cetla ty divne obrazky (ptak, ptak, lekla ryba, chlapek co dela takhle...). Ale jinak letani v noci je prekvapive nudne - musel jsem zavrit okynko a v telce taky nic moc. Ale jedno je dobre - British Airways vam daji najist. A hodne. Pravda, na polovine jidla je trochu znat anglicka kuchyne, ale i se zbytkem se da doletet az do HK.Tesil jsem se na prelet Himalaju. Mam rad hory. Mno, v 8 rano nejakeho casu jsme se opravdu ocitli na vychode Himalaj. Uzasne - rek jsem si o okynko, ale nedoslo mi, ze z rady "A" uvidim jen na "Vychod", takze rovina pokryta mraky na vychod od nejvyssi hory na svete je uchvatne .. nudn -zbytek chybi-