Blok
Fotky



Fotky:

ASIE: Zkratka
China: Lijiang
China: Shenzhen
Thailand: Nan
Thailand: Phuket
HK: Buddhas
LPC: Second Year
LPC: Ma On Shan
LPC: EE Dinner

Praha:

Listopad 2007
Září 2007

Hongkong:

Květen 2007
Duben 2007
Březen 2007
Únor 2007
Leden 2007
Prosinec 2006
Listopad 2006
Říjen 2006
Září 2006
Srpen 2006
Červen 2006
Květen 2006
Duben 2006
Březen 2006
Únor 2006
Leden 2006
Prosinec 2005
Listopad 2005
Říjen 2005
Září 2005


5. Pripravy na setkani s Cinou

Patek 28. rijna 2005 (Den vzniku samostatného ceskeho státu)

Tento zapis bude pouze kratky a informativni. Zitra se vydavam na skolni vylet, do Ciny, provincie Guangdong. Tyden tedy budu offline (tim nechci naznacovat, ze pripojeni k internetu v Cine muze byt problematicke a nejake stranky cenzurovane), pokud se vsak po tydnu neozvu, tak nastala jedna z techto moznosti:

1. Vojensky trenink v Cinske armade se mi zalabi natolik, ze se stanu Cinskym vojakem

2. Pripojim se k ilegalni krestanske misiji a budu tisknout cinske Bible

3. Budu zatcen za spionaz (jsem totiz poveren jako skupinovy fotograf)

A nakonec dve dnesni prihody s penezma. Kdyz jsem si vymenoval nejake Cinske penize (Cinska mena RNB ma podobny kurz jako HKD, 1 HKD = 1.04 RNB (Yen) = 3.1 Kc), setkal jsem se na vsech bankovkach se stejnou postavou z minulosti, s kym jinym nez s velkym "Mao". Pani ve smenarne se nad tim usmivala, asi znala velmi dobre pohled turistu, kteri vidi poprve usmevavy a pratelky oblicej cinskeho vudce. Druha prihoda s penezma se mi stala pred par minutama - Jason, muj ucitel v "Chinese studies" a vedouci naseho cinskeho vyletu za mnou pribehl a ze mam pockat, ze se mnou neco potrebuje... Za chvilku pribehl a vtiskl mi do dlane bankovku. Ze pri by to jinak vyhodil. Slovenska dvacetikoruna... to se bude v Cine hodit! Zdravim vsechny uz jako plnolety, mejte se fajn...

4. Volna sobota opet nebyla uplne volna

Aneb jak jsem poprve videl podmorsky koral

Sobota 22. rijna 2005

V patek se sli priznivci hor, nebo spise Hongkongskych kopcu, odreagovat na drobny vylet, jehoz cilem byl nejaky "Jacob's ledder". Taxikem jsme dojeli pod kopec (to by me v Cesku taky nenapadlo, jet na vylet taxikem, hold jiny kraj, jiny mrav...) a po dukladnem namazani se (bohuzel se nejedna o zadny alkohol, mluvim o opalovacim kremu) jsme vyrazili. Znate prece Hongkongske kopce, zadna divocina nas necekala. Betonove schody, nebo betonovy chodnik. Ale priroda kolem dokola je uzasna. Silene husty porost plny nejruznejsich kytek a keru (moje bilogicke znalosti se bohuzel omezuji opravdu jen na kere, kytky, stromy...). Vyhledy byly opet ktrasne (viz fotky) a pocasi bylo zase jako v nejprudsim lete. Kdyz jsme se dostali dokonce do vyssich poloh (previseni 300m mi v tom klimatu dalo nahodou zabrat) tak zmizel i betonovy chodnik (kdo by se tam taky tahal s betonem) a tak jsme zacali klopytat a klouzat po skalach a zacali jsme si styskat po betonovych chodnicich.

V polovine trasy jsme zacali mit opet problem s vodou, tentokrat jsme ale nepotkali zadny rezervoar, ze ktereho bychom se aspon nesmeli napit, tentokrat jsme mohli jenom ziznive koukat na obrovske masy vod, na Cinske more, ktere se z te vysky zdalo neskutecne sladke... Vylet to nebyl moc dlouhy, takze jsme zizni neumreli a pod kopcem nas uz zase cekali taxiky, ktere nas odvezli domu, do skoly, do Prahy, do Podoli, doprdlele to je mi smutno :)
(kdo to nepoznal, tak to je od Cimrmana)

V sobotu bylo rano opet vrazedne, protoze nas v 8:00 cekali opet taxiky, ktere nas odvezli tentokrat do oblasti Hoi Ha Wan, kde je chranene a velmi zajimave pobrezi a taky centrum WWF, kde budu spolecne s dalsimi spolu-sluzebniky tento rok pomahat. Dopoledne to byli jen nejake zahrivaci hry a prednaska o planktonu a krabech (nejak k tomu mori nemam zatim vztah, byl jsem hodne ospaly, ale pamatuju si, ze to bylo uz zase zajimave). Prakticke predvadeni, jak se meri salinita a teplota vody byla mnohem zajimavejsi (kdo uhodne, jak se z 5 metru vysokeho mola nabere voda ZE DNA MORE bez pomoci potrubi nebo tak, tak bude mit muj obdiv). Takze jsme lovili svuj vlastni plankton a zkouseli jsme ho pozorovat v mikroskopech, kdyz jsem videl ty obrovske potvory, ktere tam zijou, tak jsem zacal mit takovy iracionalni strach, nebo spis jen spatny pocit z te vody a tezko jsem si namlouval, ze ten drak pres cele platno je mensi nez milimetr...

A pak prislo to hlavni... prvni vylet na "Glass-bottom boat" (lod se sklenenym dnem, dal jen GBB). Mozna jeste vlastne nevite, co je nasim cilem, co je to za sluzbu, kdyz delame blbosti s planktonama a jezdime lodi... Je to nahodou dulezita cinnost, nasim ukolem bude ukazovat siroke verejnosti, jak je podmorska priroda HK kasna a unikatni a jak je dulezite a uzitecne ji chranit. Hongkongske koraly jsou pry zajimavejsi nez koraly v Karibiku a muzou byt dulezitym zdrojem financi - pan na lodi (vypadal duveryhodne, ale nemusite verit) rikal, ze Sauska Arabie od roku 2000, kdy povolila potapeni ve svych vodach, vydelava rocne vice na potapeni nez na rope... ale pokud se voda jen trochu znecisti, nebo oteply, tak koraly umiraji a za umirajici koraly pod vodou nikdo nezaplati... a tohle vsechno musi mladi a perspektivni lide z HK vedet, aby to mohli ovlivnit.

Takze jsme pozorovali koraly a poslouchali povidani nejen o koralech a bylo to pomerne prijemne odpoledne. Pak nas zase cekaly taxiky a... byli jsme tak unaveni, ze jsme vsichni usli jeste v taxiku. V Hongkongu to ale neni moc nebezpecne, taxikari tu jsou poctivi a spolehlivy, umi vetsinou i anglicky, ne ale vsichni. Pri prezentaci China weeku (tuden v Cine, na ktery jedeme za tyden) nas druhaci varovali, ze taxikari v mainland Cine nekdy jen predstiraji, ze umi anglicky a pak jen bloudi (pac nevi, kam jedete) a penize naskakuji... takze je dobre jim dat adresu na listecku vzhuru nohama, pokud to nepoznaji, tak pravdepodobne neznaji ani latinku, natoz anglictinu... To jen takova prakticka rada. Zdravim vsechny v Cesku i jinde, diky za zpravy...

3. Svatebni sobota oslavena praci

Sobota 15. rijna 2005

A zase skola. Po krasnych dnech volna jsme znaveni zase museli vstavat brzo. Uz aby byl zase vikend....

Ve ctvrtek vecer se opet konalo "Global Issue Forum", jedna se o prezentaci a naslednou diskuzi o vztahu nejkych dvou zemi. Tentokrate to bylo opravdu zajimave - "Cina x Japonosko: ve stinu minulosti". Stale je to nevyreseny problem, nesnasenlivost, ktera trva od staroveku, vrcholila ve II. svetove valce se stale prenasi z generace na generaci... Diskuze byl velmi ziva a pusobiva, skoro az smutna, protoze Japonky, ktere se podileli na priprave byli spoluzackami z Ciny osoceny ze zaujatosti... nicmene si vsichni aspon uvedomili, jak dulezita je v reseni techto problemu prave diskuze.

A je tu zase patek! V horolezeni jsme cvicili pady. Sice nikdo nespadl, ale presto se nam cviceni darilo. Ono umet padat je nekdy tezsi nez vysplhat se az nahoru.

Krestanska skupinka presunuta na patek stala tentokrat za to. V malych skupinkach jsme diskutovali na nevycerpatelne tema "laska". Samozrejme jsme se dostali i k tomu, jaka laska to byla, ze za nas Jezis umrel. Simon, moderator nasi diskuze, rekl: "On za nas zaplatil takovou cenu, a my se chovame takhle spatne!" Tahle veta mi hned neco pripomela. V hodine anglictiny se jednou nase ucitelka rozcilia, protoze vetsina lidi si zapomela pripravit jednu analyzu nejakeho textu. Ucitelka nam rekla velmi vazne neco, co uz jsme ale nekolikrat slyseli: "Nekdo plati tisice dolaru za vase drahe stipendium a urcite by nebyl rad, kdyby se dovedel, ze si nedelate domaci ukoly!!!" Hned jsme se zastydeli, mela pravdu. Takhle bysme se ale meli stydet vsichni, a kazdy den, protoze cena za nas zivot (Jezisova smrt, pozn. redaktora) je mnohem vyssi.

Druhy den nas ale cekala katastrofa. Museli jsme zaplatit dan za den volna, kterym jsme si vylepsili uplynule prazdniny na ctyri dny v kuse. Je to tak, v sobotu nas cekal skolni den. Hruza, bes, agonie. Nejhorsi na tom je, ze pak nasleduje jen jeden den vikendu. A uplne nejhorsi to maji clenove "Coral monitoring" tymu (mezi nimiz nastesti nejsem), protoze ti maji v nedeli od 7 rano do 6:30 vecer potapeni, takze si moc neodpocinou. No takze jsem v sobotu rano vstal, cely nas pokoj jeste spal a v koupelne jsem byl taky sam. Cestou do skoly jsem nikoho nepotkal. Takze jsem se neubranil paranoidnim predstavam "nedela si ze me cela skola legraci?", ale nedelala. Nase hodina byla ale snad jedinna, ktera neodpadla. No a vetsina lidi taky zaspala.

Uz jste nekdy videli opici v zive prirode? Ja dneska! Teda - jestli se da Hongkong nazvat zivou prirodou. Ale to je detail. Kdyz jsme svacili, tak za oknem jidelny zacala splhat po stromech. Vetsina lidi z toho byla nadsena, pry to neni v Hongkongu uplne kazdy den. Ale zase to neni nejaka vzacnost. Trochu si mistni, co se tyce opicich zazitku, protirecili. No ja, jako spravny Cech-dobrodruh jsem samozrejme poridil nejake fotky.

Jinak dneska v noci se budou brat moji kamardi (vsak zante Krystynu a Jarka, ne?) takze je timto zdravim a preju jim vsechno dobre do dalsich desetileti. A vam ostatnim taky...

2. Dlouhy vikend

aneb jak jsem byl horolezcem

Utery 11. rijna 2005

V patek to ve skole nebylo nic prijemneho, psali jsme esej v "Cinskych studiich" na tema "Jak zbrzdila geograficka izolace Ciny jeji brzky vyvoj" a k tomu jsme psali test ve fyzice... uz to zacina. Ale skola skoncila a pred nami byly 4 dny volna...! Byly.

V sobotu jsem se nadsene prihlasil na vylet s horolezenim. Mel jsem za sebou tri treninky na umele stene, takze jsem byl velmi sebevedomy. Vsak umela nebo prirodni stena, zadny rozdil, ne?

Musim rict, ze velky rozdil. Ale abych nepredbihal... vyrazili jsem rano ze skoly autobusem, z pristavu jsme jeli lodi na nejaky ostrov a ten jsme museli jeste pesky prejit, takze to byla uplna expedice. Nakonec jsme dosli na krasne misto - z jedne stranky skala, z druhe strany rozbourene more. Dokonce jsme tam byli skoro sami, krome nas tam horolezili jeste nejaci Francouzi, kteri byli ale moc fajn a dokonce nam pujcili svoje natazene lano.

Takze jsme tam prekonavali sve moznosti nebo jsme se pekli na slunci. Diky tomu, ze jsme peclive dodrzovali vsechna bezpecnostni opatreni (pred lezenim vzdycky musime provest tenhle rozhovor: "on belay?", "belay on!", "climbing?", "climb on") se nikomu nic nestalo, akorat par skrabancu. No a kdyz jsem zrovna jistil kamarada Josepha (z HK), tak spadl asi metr na lane a houpal se ve vzduchu hlavou dolu, takze byl trochu v soku, ale vsechno dobre dopadlo. No a s anglictinou tam byla taky legrace. Kdyz jsem velmi unaven vylezl jednu trasu a chtel jsem si cesky "odsednout", rval jsem dolu na kamaradku, ktera mela dotahnout lano: "Can I sit off?" (ona zmatene odpovedela "what?"), ja jsem rval: "Can I sit down, out, off..." a nemohl jsem si vzpomenout, ze ta fraze byla "sit back"...ale taky jsem nespadl. Nakonec jsme si z utesu skocili do more a spokojeni jsme odpluli k domovu... vlastne ke skole.

V nedeli rano to bylo vrazedne, protoze organizatori "hikingu", proste vyletu dohor, vymysleli, ze sraz bude uz v 7:00 rano. Proc jsem se na to jenom hlasil... Rani lenost jsem nastesti prekonal a dokonce jsem stihl snidani. Vyrazili jsme tedy na pochod pred "Draci hrbet" (Dragon's back), ktery vidim kazdy den z okna. Je to hreben, na kterem je asi osm vrcholu.

Nejkrusnejsi cast byl samozrejme vystup. Samotny hrbet je totiz rovny jako hrbet, ale vystup, v tom slunicku a teplote... a vlhkosti, ze by se dalo plavat... Cestou jsme minuli pomnik, kde nas varovali, ze pred par lety sli stejnou trasu studenti i s uciteli a hodne jich zahynulo pri horskem pozaru. Musime byt opatrni.

Pochod pres draci hrbet byl krasny. Po dlouhe dobe jsem videl krasne ciste modre nebe, to z Hongkongu zamoreneho smogem a vlhkosti jde videt velmi zridka. Vyhledy na oklni kopce byli taky moc hezke, jak muzte videt z fotek. Jedinne, co nam chybelo byla voda. Zasoby nam stacili az k zastavce u prehrady, kterou jsme potkali pri sestupu. Meli jsme velkou zizen a prehrada byla rezervoar pitne vody... a prece se z ni nesmelo pit, prtoze voda nebyla precistena. Ale zase byla natolik precistena, ze se uz v ni nesmelo koupat... takze nam byla uplne k nicemu. Nakonec jsme ale potkali potucek, u ktereho jsme proste nezkoumali cistotu a proste jsme chlemtali... A abych mohl ilustrovat, jak je Hongkong malicky - cestou zaptky jsme potkali ty Francouze, co nam v sobotu pujcovali lano...nahoda?

Takze volne dny utekly a ceka nas zase skola (zitra diktat v cinstine, to teda nechci videt. Teda slyset. Vcera nam nekdo z HK v obchode rikal, jak je cinstina jednoducha, ze jsou tam "jen" 4 tony. V kantonstine (dialekt v HK) je totiz tonu devet. Fajn.) Zdravim vas vsechny, moc diky za pozdravy...

1. Lide, co si rikaji kamaradi

Pondeli 3. rijna 2005

Skoro se mi ani nechce verit, ze je to presne mesic, co mi na Ruzyni zabavili nuzky. Na jednu stranu mi to pripada jako vcera, ale mam pocit, ze od te doby uplynul aspon rok. To je ale trochu schyzofreni predstava. Rozhodne, co se tyce novych zazitku, byl tento mesic asi nejbohatsi. Poznal jsem treba, jak to vypada, kdyz spi Cinan a tak podobne.

Quakres. To je nejaka sekta, ze? No ale proc bych se o tom nedozvedel neco vic. Erika, ta co zongluje, chodi ke Quakerum kazdy tyden a pro sve spoluzaky zorganizovala takovou malou prezentaci jejich spolecenstvi - tedy zajemci se pujdou podivat na jejich spolecenstvi a potom bude nasledovat nejaka diskuze... Prihlasil jsem se nejen kvuli pohosteni, ktere tam urcite bude...

V nedeli rano se nas seslo asi 5. Dneska to bude poprve, co nepudu do kostela (teda v Hongkongu), tak snad to bude stat za to. Erika mela na sobe tricko s napisem "Quakeri jsou kamaradi" a o ostatnich ze spolecenstvi mluvila vzdy jako o "Friends", tedy kamaradech. Kdyz jsme se asi po hodine cesty konecne dostali na misto, zjistil jsem, ze si tak rikaji vsichni. Oficialne se jmenovali "Religious society of Friends", tedy Quakeri. Jejich mistnost byla v jakemsi sborovem dome vedle anglikanske katedraly, coz je asi jedninny kostel v Hongkongu, ktery vypada jako kostel.

Setkani Quakeru vypada celkem jednoduse. V krouzku jsme sedeli spolu asi 15 cleny, uprostred byla svicka a par knizek... a ticho. Takto jsme sedeli/meditovali/spali asi 15 minut. Pak se postavila jedna pani a neco promluvila. Mel jsem trochu problemy s rozumenim, ale bylo to nejake svedectvi. Po dalsich 10 minutach ticha se postavil jeden pan promluvil spatra na tema "Kdo je to Buh". Cele sezeni trvalo asi hodinu, pak jsme si podali ruce a poprali pokoj a ... a je tu pohosteni! Babovka jako v Cesku, kava, kolacky... Byla to zajimava prilezitost k seznameni s ostatnima. Byli to vesmes cizinci - pouze asi 2 mistni. Par Kamaradu tam bylo z UK, nekteri z Australie a Ameriky. Prezentace, ktera nasledovala, zacinala vyrazne vetou "Quakeri - krestanska skupina, ktera vysoce respektuje ostatni nabozenstvi". No uvidime.

Quakeri se oddelili od oficialnich cirkvi v Anglii nekdy po roce 1700, protoze byli nespokojeni s prilisnou ritualizaci a formalizaci krestanskeho zivota. Takze proste chteli vsechno - sve bohosluzby a organizaci - co nejvice zjednodusit. Jejich hlavni rys je tedy v absolutni rovnosti - nikdo ve spolecenstvi neni kazatel, vsichni sedi v kruhu, nikdo neni vepredu. A na beznem setkani, ktereho jsem byl svedkem, neni zadne pripravene kazani, co je receno, je jen pod vlivem aktualni inspir?ace ducha... Quakeri nemaji radi ritualy, takze ani Veceri Pane neslavi. Byla to zajimava zkusenost, ale asi by mi pouze sezeni v tichu nestacilo.

Delta, My, Sigma. Neboli "Death Mathematicans Socitey" - to je takova trosku vystredni skupinka lidi na nasi skole, kteri se zajimaji o matematiku vic, nez jen ve skole. V praxi to znamena to, ze se schazime k hodinam "Rozsirene matematiky" (tento predmet teoreticky i existuje, na nasi skole se ho musime ale ucit sami), hlavne po vecerech, protoze jindy neni cas. Hodne lidi nerozumi tomu, jak nekdo muze byt v nedeli od pul desate do jedenacti vecer v knihovne a studeovat geometrii. Ono je to ale nahodou celkem legrace - jsme totiz skupina mrtvych matematiku, takze kazdy z nas si privlastnil dusi jednoho zemreleho genia a verime, ze jeho duch se na nas opravdu prenesl. Ja jsem Pierre de Fermat, nejdriv jsem chtel byt Mandelbrot, ale ten mozna jeste neni mrtvy.

Pondeli rano je vzdycky neprijemne. Ale po snidani jsem mel mit volny blok. Kdyz jsem ale prisel na prvni hodinu anglictiny, zjistil jsem, ze je "cancelled". Co to znamena? Ze jsem mohl misto 6:45 vstavat az 9:45. A tri hodiny spanku, to je na LPC to nejcennejsi... zdravim vas vsechny...!